200 tisíc anglických slov a jak se je nemuset učit :)

Často se říká – a většina lidí s tím souhlasí – že abychom se domluvili anglicky, musíme zvládnout naučit se velkou spoustu slovní zásoby a gramatiky.

Jenže já s tím nesouhlasím a hned vám vysvětlím proč 🙂

 

Apple and alarm clock on pile of books

Ano, většina z vás ví, že ke každé učebnici většinou máte mnohastránkový slovníček, někdy součástí knihy, jindy jako samostatnou brožurku. Pokud chodíte do kurzů už několikátým rokem, určitě máte takových učebnic, a tím pádem i slovníčků, spoustu.

Jednotlivé škály na určení jazykové úrovně také zmiňují, kolik slov musíte umět, abyste byli na té nebo oné úrovni.

 

Když se podíváme na statistiky, v angličtině existuje téměř 200 tisíc slov (což ale pořád není nic oproti půl milionu slov v japonštině) a průměrný rodilý mluvčí zná mezi 20 a 30 tisíci slovy, u nerodilých mluvčích (tj. těch, co se učí angličtinu jako cizí jazyk) to je ale v průměru jen 4500.

9_learning-01

Tak jak to teda je s tím kvantem slovíček?

Statistiky nám pomohou i dál a hned se dozvíte, proč si myslím, že nemusíte umět desítky tisíc slov.

 

Výzkumy uvádí, že:

1000 slov tvoří 89% psané slovní zásoby,

3000 slov pokryje 95% psané slovní zásoby.

Jedná se o běžnou slovní zásobu, jako jsou noviny, blogy, knihy, ale i filmy apod.

 

Pouze TŘI TISÍCE SLOV, to už jde, ne? 🙂 

 

Myslím si, že nám stačí znát tu pravou slovní zásobu a důležitou gramatiku.

Myslím si (a taky mám zkušenosti s mými klienty/studenty), že časté opakování a zjednodušování mluvy je pro většinu lidí mnohem lepší způsob, jak se naučit cizímu jazyku.

 

Při výuce vždycky nabádám studenty, aby zkoušeli mluvit co nejjednodušeji a s tou slovní zásobou, kterou mají. Nejsem zastáncem dlouhých seznamů slovíček, ani komplikovaných gramatických struktur.

Ano, mám jazyk skutečně ráda a užívám si všechny jeho složitosti. Ale pro mě to je jak práce, tak i koníček.

Moji studenti to tak mít nemusejí – často je jejich cílem „jen“ domluvit se. Nechtějí trávit hodiny nad cvičeními a dumat nad rozdíly mezi minulým a předminulým časem 🙂

 

Co tedy dělat, když se učíme slovní zásobu?

  1. Neplýtvejte časem ve snaze naučit se neuvěřitelné množství slovíček, abyste mluvili jako rodilý mluvčí. Stačí vám „jen“ 3000, popř. jednou tolik pro opravdové „šprty“ 🙂
  2. Pokud si myslíte, že takovou znalost slovní zásoby máte, ale stále nerozumíte, chyba bude zřejmě někde jinde. Možná nemáte správné znalosti gramatiky nebo volíte špatný způsob učení.
  3. U slovíček, která se učíte, sledujte četnost využití. Soustřeďte se primárně na ta nejvíce využívaná.
  4. Slovní zásobu se učte V KONTEXTU. To je velmi důležité pro zapamatování. Proto se vždy zkuste zaměřit spíše na celou větu, frázi. Zaškrtávejte si v textech neznámá slovíčka a učte se je v rámci celého textu. Takto výrazně pomůžete procesu zapamatování.

 

Přeji hodně úspěchů a angličtině zdar!

 

Zdroj statistických údajů: economist.com a quora.com

Obr.: „Designed by Freepik“